S vyššími venkovními teplotami pookřívá i dušička, no a když se přidá sluníčko při západu a pozlatí mi zatím ještě holé větve ořechu, co roste na dvorku, tak je mi málem do zpěvu. A když v tom zlatě ve větvích vidím pupen, jak se na mě pupí, co víc ke štěstí potřeba...
pátek 11. dubna 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
sluníčko na první fotce je úplně medově husté..
Okomentovat