Má dcera miluje šperky, leč neumí s nimi zacházet, má je stále jen ku hraní a kdykoli ráda a ochotně cokoli zničí, pokud získá pocit, že to nějak prospěje nějakému mně utajenému vševesmírnému zájmu.
A tak jsem zprvu hledala nějaké ty mňoukavé prstýnky po tržištích, abych posléze zjistila, že tak maličké, jak potřebujeme, jsou k mání jen zřídka. A navrch trvanlivost veškerá žádná. Z toho vznikl nejprve můj první velmi odbytý pokus a posléze naše skoro měsíční prstýnko-korálkovací mánie, já si užila rychlého a příjemného relaxu a Joko to zaujalo natolik, že od té doby korálkuje neustále, většinou spíše z plastových větších korálů, ale občas se jí něco zadařilo i z drobného rokajlu - ale o tom až jindy... Teď jen ty prstýnky na památku, protože než jsem stačila dofotit a nahrát, je jich už polovina ztracena.
Inspiraci pro navlékání na silon jsem čerpala z návodů na Czech Beadwork, ale přiznám, že většinou jsem musela upravovat a zmenšovat tvary na malinké prstíky.
Žádné komentáře:
Okomentovat