Když poslední dobou motám něco s korálky pro Johanu, tak se kolem mě začíná ochomýtat i Filip a šmíruje. Už vysomroval myšičku a kuličku a...
...a dnes mě dostal. Dodělala jsem dráčka, na kterého jsem se těšila už dlouho - jooo, draci, to já smím. Johana nadšeně okukovala a kontrolovala každou řadu, jestli to rychle a správně přibývá, a najednou okukoval i Filip a neustále osahával a koumal. Dodělala jsem a zakázala manipulaci s dráčkem, dokud si dílko nevyfotím. Johana fňukavě vydržela, ovšem Filipovi to nedalo .... No a nakonec z něj vypadla věta:
"A mami, můžu si toho draka vzít?"
"Ne, ten je pro Johanu."
"Hmm, ale mně si nikdy žádnýho draka nenavlíkla... "
A mám průšvih! Tak tu teď sedím a přemýšlím, co všechno jsme si spolu s Filipem užívali, když byl ve věku Johany, přijde mi, že toho bylo mnohem víc, než si užívá teď Johana, že jsem po těch letech mnohem lenivější a méně hravější, ovšem dráček z korálků, ten tam tenkrát opravdu chyběl :-)
2 komentáře:
Jujda, ten drak je úúúúžasnej!!! Nepodělila by ses o rozkreslení pro navlíkání?
No, jo no - NIDY nemůžeš dát všem dětem stejně - můžeš je milovat a časem samy přijdou na to, že i když se sebevíc snažíš "všem stejně" -prostě to fyzicky nejde. A vlastně - ono to ani není potřeba...... Ve slkutenosto má každej jiný potřeby a zájmy (ale to jednomu nebrání se občas ozvat.. :oDDDDD)
Okomentovat