Dnes jsem skutečně zavzpomínala na Svatojánské proudy (tedy z filmů, zrušili je pár/set let před mým narozením, ale z filmů a pak ještě jednou při vypouštění Slap, na které mě děda vzal jako skoromimino na kukačku a furt si to pamatuju,) na všechny trampské a vodácké a šífařské písně, na vodníky a bludičky i s panem Čapkem, prostě na všechno krásné o pražské části Vltavy - díky spoustě ostrovů a ostrůvků, jezů, kanálů a slepých ramen je prostě nádherná. A v té trojské části navrch plná peřejí a vypadá skoro dravě, žádný rožmberský galeje :D:D:D A v peřeji dokáže být celá stříbrná.
Bylo hnusně vedro, hejbalo mi žlučí a chytla jsem úpal, ale s řekou to vedro nehlo, ta zůstala stále stejně krásná.
Žádné komentáře:
Okomentovat