Byl krásný horký letní den. A najednou nebyl, zatmělo se jak v deset večer a z nebe začly padat kýble vody - tedy voda i s kýblema. Trvalo to chviličku a zastavilo to celou Prahu.
Přežila jsem bouřku v práci a vyrazila směrem k domovu. Leč ouha, po dvou stanicích tramvaj zastavila a prý že dál se nejede, kdesi u Hradu spadl strom nebo někde nějaká bambajka opustila své koleje, nebo někde někdo boural, nikdo neví nic přesně, ale nejde proud ani MHD.
Došla jsem pěšky na Malostranskou, že kdyžtak zkusím při nejhorším metro s třemi přestupy. A tam jsem zjistila, že vykolejila tramvaj, u Prašné brány spadl strom a na nábřeží bouralo auto. A pak jsem jen zírala, jak ono je to v Praze zorganizované, jeden vyprošťovací vůz dorazil, nadzvedl tramvaj a vrátil na koleje - ta nabrala cestující a odsvištěla po své trase, druhý se vypravil k Hradu odsunout strom a vrátit dráty kam patří, bouračka nebyla vážná, ťuknutá auta byla odtlačena z cesty na náplavku. Do dvaceti minut vyřízeno. No páni radní, fakt jsem čuměla, nevím, nakolik je to zásluha radnice, ale už jen to, že to funguje a žádný byrokrat tam nepokřikoval a nezdržoval - to se cení.
Kousek od domova jsem zjistila, že bouřka strhla obří plachtu na jednom domě v rekonstrukci (ta trvá už pět let), 40 minut po bouřce už tam stál vůz s plošinou a plachtu upevňoval zpět - co se to děje? Kde jsem se ocitla? To je snad nějaké sci-fi?
Žádné komentáře:
Okomentovat