159. Z rybářek houbařky

Joko s Bárou se opět sešly u rybníka a i když chvíli vydržely hlídat splávky, Bára dokonce vlastním tělem asistovala pokusu o vylovení kapra, tak přesto mnohem raději vyrazily na bedly a hříbky. Bedly byly jako princezničky a právě se smažej k večeři.

158. Už rostou...

...ale ty dobré, jedlé jsem raději rychle sbírala, večerní lesík byl přeplněn houbaři a hrozilo, že než zaostřím, někdo mi hříbečka vyfoukne :-)))

157. Větroň

ale tažné letadlo jsem nikdy nestihla :-(

156. Choroš

Letos se nám klucí nějak urodily a jsou k vidění i uprostřed města u železničního náspu. S Johanou je milujeme, u každého musím dlouho Joko ukecávat, že tento domů nepotřebujeme, občas neukecám ani sama sebe - hodlám je všechny pověsit na zeď v předsíni - budem to tam mít jak u horolezců :-)))))

155. List ve slunci

Vím, je to fotka o ničem, ale když mě fascinoval lesk na listu

154. Ulitá ulita

Tak toto mě pobavilo, sbírám prázdné ulity pro Johanu a v téhle mě čekalo překvapení

153. Máma a táta na rybách

Poslední den dovolené trávíme hezky rodinně rybářsky, jako vlastně větší část mé dovolené. A protože i po 14ti dnech nás to všechny baví, je potřeba to zaznamenat. A navrch mám tudíž čárku i za autoportét - i když není auto-, fotila Joko skrytá ve větvích tamní vrby mlátičky.

152. Tráva ve větru

151. Rybářky

No a jsme opět u vody - tentokrát jen tak posedět u prutů s Johanou a Bárou, bylo to prima.
Jo a našla jsem sedm hříbků modráků, heč.

150. Svátek

I včera jsme vyrazili za rybami, tentokrát do krajiny, která je úrodná nejen pro lovce, ale i pro sběrače, výsledkem byl koš mirabelek, petflaška ostružin, pytel bezinek a obrkytice máty (stihli jsme i kytičku pro prababi, jen tak, aby měla něco ve váze). Moc jsem si to užila, neb jsem náturou sběrač - i když za dnešních podmínek ku sběru se vlastně jedná taky o lov :-)

A tak dnešek trávíme zpracováváním úlovků: vařím marmelády, med, peču ostružinový koláč, nakládám cejny, chystám rybu k večeři - Johanka hlavně trvá na tom "svátečním" koláči - má nárok, protože u nás doma jsme si jejím pojmenování usnadnili situaci a už nemusíme vzpomínat na tanky, máme tu naši rytířku z Arku a další důvod k napití :-)

A Špotáková vrhla, jupí!



recept zde

149. Vodoměrka

Co dodat, i dnešní zážitky jsou "od vody". Náhodou tyhle každodenní výjezdy mi dělají dost dobře, krásně si relaxuju a Johana si to umí kupodivu taky užít

148. Zrcadlení podruhé

No tohle jsem našla mezi dnešními pokusy o zrcadlení a i když tam jde o odraz, pravé zrcadlení to není, jen se mi líbí ten na hlavu postavený svět

147. ne/soutěžní Zrcadlení

Počasí se opět zprázdninovalo a tak hurá na výlet, na koupání to sice není, ale u vody je prostě fajn a tak se u prutů vyžívám ve zkoušení zrcadlení

145. Hadrnička

Ven bych nevyhnala žádné domácí zvíře, manžel šel do deště a zimy dobrovolně, nejde mu z hlavy jedna štika, co na něj posledně potměšile mávala ocasem.

A tak jsme se s Johanou pustily do "pytlování". Po stěhování totiž zbylo pár pytlů, ve kterých jsou možná i potřebné věci, ale zatím nebylo tak zle, aby se musely vybalovat. Ale až se mě zima zeptá, jestli jsem v létě našla tu bundu, můžu už hrdě říci, že ano.
A Johana si hadrování užívala, navlíkla na sebe kde co včetně svých oblečků z dob miminkovských a mých košil z dob středoškolských - a ve všem se producírovala a předváděla. Zaslouží i pochvalu, protože poctivě odstříhávala knoflíky a pomáhala párat zipy apod. z věcí, které jsme přebraly na hadry, docela hodně pomohla. Za odměnu si našla několik oblečků, které sice už dávno nedosahují mých xl rozměrů, ale jí se prý budou určitě hodit na nějaký ten karneval. Už toho má nastřádáno skoro celou polici ve své skříni.

144. Prázdniny jsou nuda

Mamíí, proč je venku tak ošklivo, bude pršet? Můžeme ven? Já chci sluníčko. Nepůjdeme na hřiště? Proč chceš uklízet, když máme dovolenou? Pustíš mi pohádky? Já bych chtěla nějakou hru na počítač. Mami, já se hrozně nudíííím...

Hmm. Asi bych se měla polepšit, zamračené počasí mi umožnilo výmluvu, že je ošklivo a že tedy strávíme den vyháněním pavouků a a rušením štěničáren z tmavých zákoutí - navrch to ani neplním a užívám si dovolené úklidem jen nejnutnějšího, sleduju olympiádu a nehodlám se přetrhnout. A moje dítě se nudí. No je poledne, tak snad se odpoledne vzmátořím a vymyslím nějaký lepší prázdninový program, protože takhle jsem hrozná máma (jak mi bylo včera něžně pošeptáno)

143. Makej, makej, vyhraješ, huráááá!

Proč moje dcera není raději dráček Soptík, neustále vzpomínám na jeho vroucí "Budu požárníkem, já budu požárníkem" a na trápení jeho taťky, když to musel celé dny poslouchat a stejně vroucně s tím nesouhlasit. A stejně jako já s tím nic nenadělal.

Joko bude roztleskávačkou - ano, přesně tou naivní, hloupou, toužící jen po laciné popularitě - tak jak je známe já i ona z emerických filmů, rozhodně tamní příběhy nebere jako odstrašující :-))) No a tak si dnes v tržnici vybrala šatičky a už to tu roztáčí, poskakuje jak koza, vykřikuje nesmyslné slogany a je v sedmém nebi.

Ještěže nám tu neustále běží olympiáda, jinak bych si vážně připadala jak ve cvokhausu, takhle si jen namlouvám, že Johanu strhla moje fandovská nálada.

142. Náhradní bazén

Zrovna když jsme se schystaly k odchodu na koupaliště, tak se zatáhlo a začlo pršet jak o život - a hned přišel i pláč, že Joko musí nutně do vody, ukázat mi, jak se umí potápět s otevřenýma očima a jak skákat do vody a tak...
... a tak jsem naplnila vanu a bylo oblíbené letní cachtání.
Než se stihly prstíky rozmočit do vrásčita, déšť přešel a mohly jsme se vydat aspoň na hřiště.

Další lybiškííííí

Už se nám rybí šuplík v mrazáku přeplnil, takže pokračuji v rybích receptech:

Rybí polévka s vločkami:

ingredience: 2 kapří hlavy očištěné od skřelí a raději bez očí,(nemám ráda, když se na mě někdo vyčítavě kouká z hrnce), ploutve a ocásky z těchže ryb, v ideálním případě ještě jedny jikry a jedno mlíčí. 1 cibule, 4 větší mrkve, petrželová nať (stačí stvoly), 1 petržel, kousíček celeru, 2 stroužky česneku, nové koření a celý pepř (po deseti kuličkách cca), bobkový list - 3-4 lístky, vegeta a sůl, krupice nebo ovesné vločky.

Začínáme vývarem. Hlavy a ploutve dáme hrnce s vodou, přidáme rozpůlenou cibuli, jednu mrkev, nať a další koření vč. vegety a soli. Přiklopené vaříme, rybě stačí tak půlhodinky, ale čím pomalejší a delší vaření, tím silnější vývar. Pak vývar scedíme, z hlav a ploutví obereme maso (a že je ho tam docela hodně, i když se nezdá) - vše ostatní vyhazuji.

Mezitím pokrájíme mlíčí a jikry na drobnější kousky a nastrouháme zbylé mrkve a petržel, celer nahrubo (nebo lze krájet na kostičky, ale pak se zdržuje vaření polévky). Na pánvi na másle s olejem osmažíme pokrájené jikry a mlíčí, čerstvé jikry se rozpadají na jednotlivé kuličky a krásně posléze polévku zahustí, při prudším smažení i jikry zůstanou slepené do kousků - takže jak je libost. Pak necháme v téže pánvi i lehce orestovat mrkev, petržel a celer. Celou směs poté nasypeme do scezeného vývaru, přidáme i obrané maso z hlav a po opětovném uvedení do varu můžeme zahušťovat. A abychom neměli vánoce desetkrát do roka, tak v průběhu roku nedělám jíšku, ale používám buď ovesné vločky nebo dětskou krupičku (syn odmítá vločky) - je to příjemně šmakózní.



Nakládaní cejni

ingredience: cca 10 malých cejnů, sůl, ocet - po naložení se uvidí, jestli lák nebo marináda či zelenina.
doba přípravy. dva týdny.

Vykuchané, očištěné cejny bez hlavy a ploutví rozpůlime podél páteře. Po umytí je důkladně potřeme solí - ideálně ve vrstvě. Seskládáme je do mísy na sebe, přiklopíme a necháme prosolené cca den až tři v chladu. Poté je od staré soli omyjeme a nakládáme zase do mísy do nálevu: 1 díl octa + 1 díl převařené vody - v takovém množství, aby všechny rybičky plavaly.

Fota a další postup doplním, jak budu vyrábět

138. Konečně dort

Hromadná oslava se vydařila, jen ten dort byl narychlo sháněný hypermarkeťácký - špatně jsme se domluvili, co se dá dělat - ale dětem chutnal. Byli vlastně tři oslavenci, ale díky nedomluvě jen jeden punčák, který musel vydržet všechno :-) Ne každý den je posvícení, takže předcházely ne zcela vydařené borůvkové knedlíky, lehce přesolený kuřecí vývar, ale posvíceneckou náladu zachránila hora bramborového salátu a z něj vytvořené chlebíčky, těmi jsme se přežrali všichni (no dobrá, tak tedy já nejvíc).

Na dárky se moc nehrálo (i když žabičkový polštář sklidil velký úspěch), účelem bylo sejít se, nadlábnout a pokecat - a to se podařilo bezvadně.

137. Vosí bufet

Na zastávce cestou z práce jsem si uvědomila, že dnes už toho asi moc nenafotím, protože jedu domů a 14 dní mě tu nikdo neuvidí a dnešní zbytek dne strávím v hospodě a pak hned spát - ideální zahájení dovolené :-)

Nejprve jsem zkoušela ulovit čmeldu, který vehementně opyloval kytičky a bylinky vystavené naproti v květinářství, mrcha uletěl. Pak jsem chtěla zachytit nájezd asi sedmi vos na zastávkový košík, ale jak zahlédly objektiv, tak se asi zastyděly za svůj málo vosí vypapaný pas a okamžitě se skryly v hlubinách odpadků. Zůstala jen tato modelka:

133. Svítání

A ráno za svítání jsem se vracela. A protože jsem se domů vracela přesně na čas, tak jak jsem slíbila, (aby Johanka nezaznamenala, že jsem byla pryč,), tak se mi nebe odměnilo ranními červánky. Stála jsem jak tajtrlík uprostřed nájezdu na magistrálu a fotila a fotila, co vteřina - to jiný obraz. Tímto se omlouvám manželovi za půlhodinové zpoždění, dceři za šok při zjištění, že máma není v posteli a nakukovatelům, že jsem nedokázala vybrat jednu fotku.

132. Strom v okně

Foceno je hodně pozdě, už se stmívalo, ale ještě nesetmělo, vyrážela jsem na noční rejdy.

Irská krajka 2.

Pokračujeme kytičkama a lístečky